﻿Matouš.
14.
V tu dobu uslyšel zprávu o Ježíši i tetrarcha Herodes 
a řekl svým služebníkům: “To je Jan Křtitel. Byl vzkříšen z mrtvých, a proto se skrze něj dějí zázraky.” 
Herodes totiž Jana zatkl, spoutal a dal do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, 
protože mu Jan říkal: “Není ti dovoleno, abys ji měl!” 
A ačkoli ho chtěl zabít, bál se zástupu, protože ho měli za proroka. 
Když pak nastal den oslavy Herodových narozenin, zatančila dcera Herodiady uprostřed hodovníků a zalíbila se Herodovi. 
Proto jí s přísahou slíbil, že jí dá, o cokoli požádá. 
A ona, předem navedena svou matkou, řekla: “Dej mi sem na tu mísu hlavu Jana Křtitele.” 
Král se tedy zarmoutil, ale kvůli přísaze a kvůli těm, kdo s ním stolovali, poručil, aby jí byla dána. 
Poslal tedy kata, aby Jana sťal ve vězení. 
Jeho hlava pak byla přinesena na míse a dána té dívce a ta ji odnesla matce. 
Pak přišli jeho učedníci, vzali tělo a pochovali ho. Potom šli a pověděli to Ježíši. 
Když to Ježíš uslyšel, o samotě se odtud lodí odplavil na pusté místo. Zástupy to však uslyšely a vypravily se za ním pěšky z měst. 
Když Ježíš vystoupil, uviděl veliký zástup lidí; byl naplněn soucitem k nim a uzdravil jejich nemocné. 
Když pak nastal večer, přišli k němu jeho učedníci se slovy: “Tohle místo je pusté a je už pokročilá hodina. Propusť ty zástupy, ať odejdou do vesnic a nakoupí si jídlo.” 
Ježíš jim ale řekl: “Nemusejí odcházet. Vy jim dejte najíst.” 
Řekli mu: “Nic tu nemáme - jen pět chlebů a dvě ryby.” 
On však řekl: “Přineste mi je sem.” 
Tehdy přikázal, aby se zástup posadil na trávě. Vzal těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi, požehnal a nalámal ty chleby a dal učedníkům a učedníci zástupům. 
A tak se všichni najedli a byli nasyceni. Potom sebrali nalámané kousky, které zbyly: dvanáct plných košů. 
A těch, kteří jedli, bylo kolem pěti tisíc mužů, kromě žen a dětí. 
Potom Ježíš hned své učedníky přinutil, aby nastoupili na loď a jeli napřed na druhou stranu, než rozpustí zástupy. 
Když pak propustil zástupy, vystoupil o samotě na horu, aby se modlil. A když přišel večer, byl tam sám. 
Ale loď už byla uprostřed moře, zmítána vlnami, protože byl protivítr. 
Při čtvrté noční hlídce pak k nim Ježíš šel pěšky po moři. 
Když ho učedníci uviděli, jak kráčí po moři, vyděsili se a říkali: “To je přízrak!” A křičeli strachy. 
Ale Ježíš na ně ihned promluvil a řekl jim: “Vzmužte se, to jsem já! Nebojte se.” 
Petr mu odpověděl: “Pane, jestli jsi to ty, přikaž mi, ať k tobě přijdu po vodě.” 
On řekl: “Pojď!” A Petr vystoupil z lodi a kráčel po vodě, aby přišel k Ježíši. 
Když ale viděl, jak silný je vítr, dostal strach a začal se topit. Tehdy vykřikl: “Pane, zachraň mě!” 
Ježíš ihned vztáhl ruku, chytil ho a řekl: “Proč jsi pochyboval, malověrný?” 
A jakmile vstoupili na loď, vítr se utišil. 
Ti, kdo byli na lodi, pak přistoupili a klaněli se mu se slovy: “Ty jsi opravdu Boží Syn!” 
A když se přeplavili, přijeli do genezaretské země. 
Tamější muži ho poznali a rozeslali posly po celém okolí. Přinesli k němu všechny nemocné 
a ti ho prosili, aby se směli aspoň dotknout cípu jeho roucha. A kdokoli se ho dotkl, byl úplně uzdraven. 
