﻿Matouš.
28.
Když pak končila sobota a svítalo na první den týdne, přišla Marie Magdaléna a ta druhá Marie, aby se podívaly na hrob. 
A hle, nastalo veliké zemětřesení, neboť Pánův anděl sestoupil z nebe, a když přišel, odvalil kámen ode dveří a posadil se na něm. 
Jeho obličej byl jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. 
A strážní se strachem z něj roztřásli a zůstali jako mrtví. 
Anděl pak odpověděl ženám: “Vy se nebojte. Vždyť vím, že hledáte ukřižovaného Ježíše. 
Není tu, neboť vstal, jak předpověděl. Pojďte, pohleďte na místo, kde ležel Pán. 
Jděte rychle a řekněte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. A hle, předchází vás do Galileje. Tam ho spatříte. Hleďte, řekl jsem vám to.” 
A tak rychle odešly od hrobu s bázní a s velikou radostí a běžely, aby to oznámily jeho učedníkům. 
A když to šly oznámit jeho učedníkům, vtom se s nimi setkal Ježíš a pozdravil je. Přistoupily tedy, objaly jeho nohy a poklonily se mu. 
Tehdy jim Ježíš řekl: “Nebojte se, jděte a oznamte mým bratrům, ať jdou do Galileje a tam mě spatří.” 
A když ty ženy odcházely, hle, někteří ze stráže šli do města a oznámili velekněžím všechno, co se stalo. 
A když se shromáždili se staršími, poradili se a dali vojákům mnoho peněz 
a řekli: “Mluvte takhle: ‘V noci přišli jeho učedníci a ukradli ho, když jsme spali.’ 
A kdyby o tom uslyšel vladař, my ho přesvědčíme a zbavíme vás starostí.” 
Oni tedy vzali peníze a dělali, jak byli naučeni. A tato řeč je mezi Židy rozhlášena až do dnešního dne. 
Jedenáct učedníků pak šlo do Galileje, na tu horu, kterou jim Ježíš určil. 
A když ho spatřili, poklonili se mu; ale někteří pochybovali. 
Ježíš přistoupil, promluvil k nim a řekl: “Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. 
Proto jděte, dělejte učedníky ze všech národů; křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého 
a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa. Amen. 
