﻿Skutky apoštolské.
8.
A Saul jeho zabití schvaloval. V té době přišlo na církev v Jeruzalémě veliké pronásledování a všichni kromě apoštolů se rozprchli po judských a samařských krajích. 
A zbožní muži pochovali Štěpána a velice nad ním naříkali. 
Saul však pustošil církev. Vcházel do domů, odvlékal muže i ženy a dával je do vězení. 
Ti, kteří se rozprchli, tedy šli a kázali Slovo. 
Filip pak vešel do města Samaří a kázal tam Krista. 
A zástupy jednomyslně poslouchaly to, co Filip říkal, protože slyšely a viděly zázraky, které dělal. 
Nečistí duchové totiž vycházeli s velikým křikem ze mnohých, kteří je měli, a mnozí ochrnutí a chromí byli uzdraveni. 
A v tom městě nastala veliká radost. 
Jeden muž jménem Šimon však v tom městě předtím provozoval magii a ohromoval samařský lid, neboť říkal, že je někým velikým. 
Všichni, od nejmenšího až po největšího, ho poslouchali a říkali: “Tento je jistě ta veliká Boží moc!” 
Poslouchali ho však proto, že je dlouhou dobu ohromoval svou magií. 
Když pak uvěřili Filipovi kážícímu o Božím království a o jménu Ježíše Krista, dávali se muži i ženy pokřtít. 
Tehdy uvěřil i sám Šimon, a když byl pokřtěn, držel se Filipa. A když viděl, jak se dějí veliká znamení a zázraky, žasl. 
Když pak apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo Boží slovo, poslali k nim Petra a Jana. 
Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha Svatého. 
(Na nikoho z nich totiž ještě nesestoupil, ale byli pouze pokřtěni ve jméno Pána Ježíše.) 
Tehdy na ně vkládali ruce a oni přijímali Ducha Svatého. 
A když Šimon spatřil, že se Duch Svatý dává skrze vkládání rukou apoštolů, přinesl jim peníze 
se slovy: “Dejte i mě tu moc, aby každý, na koho vložím ruce, přijal Ducha Svatého!” 
Petr mu však řekl: “Tvé peníze ať jdou s tebou do záhuby, protože ses domníval, že Boží dar lze získat za peníze! 
Nemáš podíl ani účast na této věci, protože tvé srdce není před Bohem upřímné. 
Proto čiň pokání z této své špatnosti a pros Boha - snad ti ten úmysl tvého srdce bude odpuštěn. 
Vidím tě totiž ve žluči hořkosti a v poutu nepravosti.” 
Šimon tedy odpověděl: “Vy se za mě modlete k Pánu, aby na mě nepřišlo nic z toho, co jste říkali!” 
Když tedy vydali svědectví a domluvili Pánovo slovo, vraceli se do Jeruzaléma a v mnoha samařských vesnicích kázali evangelium. 
Potom mluvil Pánův anděl k Filipovi: “Vstaň a jdi k jihu na cestu, která vede z Jeruzaléma dolů do Gázy. Je to pustina.” 
Vstal tedy a šel. A hle, muž z Etiopie, mocný komorník Kandaké, etiopské královny, který spravoval všechny její poklady a který se přijel do Jeruzaléma poklonit Bohu, 
se právě vracel. Seděl na svém voze a četl proroka Izaiáše. 
Duch tedy řekl Filipovi: “Jdi blíž a připoj se k tomu vozu.” 
A když Filip přiběhl, uslyšel ho, jak čte proroka Izaiáše, a řekl: “Rozumíš snad tomu, co čteš?” 
A on řekl: “Jak bych mohl? Jedině, kdyby mě někdo vedl.” A prosil Filipa, aby nastoupil a posadil se k němu. 
A to místo v Písmu, které četl, bylo: “Byl veden jako ovce na porážku a jako je beránek němý před tím, kdo ho stříhá, tak neotevřel svá ústa. 
Ve svém ponížení byl zbaven soudu a kdo vylíčí jeho rod? Vždyť jeho život je vzat ze země.” 
Komorník tedy řekl Filipovi: “Prosím tě, o kom to prorok mluví? O sobě nebo o někom jiném?” 
Filip tedy otevřel ústa a počínaje tímto místem Písma mu začal kázat Ježíše. 
A jak jeli, přijeli cestou k jakési vodě a ten komorník řekl: “Pohleď, voda. Co mi brání, abych byl pokřtěn?” 
Filip tedy řekl: “Jestliže věříš z celého srdce, je to možné.” A on odpověděl: “Věřím, že Ježíš Kristus je Boží Syn!” 
Poručil, aby vůz zastavil, a oba sestoupili do té vody, Filip i komorník, a pokřtil ho. 
Když pak vystoupili z vody, Pánův Duch uchvátil Filipa a komorník ho už nespatřil; jel tedy svou cestou a radoval se. 
Filip pak byl nalezen v Azotu. Procházel všechna města a kázal jim evangelium, až přišel do Cesareje. 
