﻿Římanům.
15.
My silní jsme tedy povinni snášet slabosti těch, kdo silní nejsou, a ne se snažit líbit sami sobě. 
Každý z nás ať se snaží líbit bližnímu k jeho dobrému, pro vybudování. 
Vždyť ani Kristus se nesnažil líbit sám sobě, ale jak je napsáno: “Hanění těch, kdo hanobili tebe, padla na mě.” 
Neboť vše, co bylo předem napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a skrze potěšení Písem měli naději. 
Ať vám tedy Bůh trpělivosti a potěšení dá být mezi sebou jednomyslnými podle Krista Ježíše, 
abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista. 
Proto se navzájem přijímejte, jako i Kristus přijal nás do Boží slávy. 
Říkám totiž, že Ježíš Kristus se pro Boží pravdu stal služebníkem obřízky, aby potvrdil zaslíbení daná otcům 
a aby pohané slavili Boha za jeho milosrdenství, jak je napsáno: “Proto tě budu chválit mezi národy a tvému jménu budu zpívat žalmy. 
A znovu říká: “Veselte se, pohané, s jeho lidem!” 
A znovu: “Chvalte Pána, všechny národy, a velebte ho, všichni lidé!” 
A znovu Izaiáš říká: “Bude kořen Isajův a pohané budou spoléhat na Toho, který povstane, aby vládl národům.” 
Ať vás tedy Bůh naděje naplní veškerou radostí a pokojem ve víře, abyste se rozhojňovali v naději skrze moc Ducha Svatého. 
Také já sám jsem o vás přesvědčen, bratři moji, že i vy jste plni dobroty, naplněni veškerým poznáním a schopni se i navzájem napomínat. 
Psal jsem vám však, bratři, poněkud směleji, jako ten, kdo vás upomíná, skrze milost, kterou mi Bůh dal 
k tomu, abych byl služebníkem Ježíše Krista mezi pohany. Konám kněžskou službu Božího evangelia, aby oběť pohanů, posvěcená Duchem Svatým, byla Bohu příjemná. 
Ohledně Božích věcí tedy mám chloubu v Kristu Ježíši. 
Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by skrze mě Kristus nevykonal k přivedení pohanů k poslušnosti slovem i skutkem, 
v moci divů a zázraků, v moci Božího Ducha, takže jsem od Jeruzaléma a okolo až k Illyrii všechno naplnil Kristovým evangeliem. 
A takto usiluji kázat evangelium tam, kde Kristus ani nebyl jmenován, abych nestavěl na cizí základ, 
ale jako je napsáno: “Ti, kterým nebylo o něm zvěstováno, uvidí; a ti, kteří neslyšeli, porozumí.” 
A tím mi bylo mnohokrát zabráněno přijít k vám. 
Nyní však, když již v těchto krajích nemám místo, a protože mám po mnoho let velikou touhu přijít k vám, 
přijdu k vám, jakmile půjdu do Španěl. Doufám totiž, že vás uvidím, až tudy půjdu, a že mě tam vypravíte, až se s vámi napřed trochu potěším. 
Nyní však jdu do Jeruzaléma posloužit svatým, 
neboť Makedonským a Achájským se zalíbilo udělat nějakou sbírku pro chudé svaté, kteří jsou v Jeruzalémě. 
Zalíbilo se jim to totiž a jsou jejich dlužníky. Vždyť jestliže pohané měli účast na jejich duchovních věcech, jsou jim také povinni posloužit tělesnými. 
Když to tedy vykonám a zajistím jim toto ovoce, vydám se přes vás do Španěl. 
A vím, že až k vám přijdu, přijdu v plnosti požehnání evangelia Kristova. 
Prosím vás však, bratři, skrze Pána Ježíše Krista a skrze lásku Ducha, abyste za mě spolu se mnou bojovali ve svých modlitbách k Bohu, 
abych byl vysvobozen od nepovolných lidí v Judsku a aby tato má služba Jeruzalému byla příjemná svatým, 
abych k vám z Boží vůle přišel s radostí a odpočinul si mezi vámi. 
Bůh pokoje ať je s vámi všemi. Amen. 
