﻿1.list Timoteovi.
1.
Pavel, apoštol Ježíše Krista, podle přikázání Boha, našeho Spasitele, a Pána Ježíše Krista, naší naděje, 
Timoteovi, svému vlastnímu synu ve víře: Milost, milosrdenství a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Ježíše Krista, našeho Pána. 
Jako jsem tě už prosil, když jsem šel do Makedonie, zůstaň v Efezu a přikaž některým lidem, aby neučili jiná učení 
a nezabývali se bájemi a nekonečným vykládáním rodokmenů, neboť to dává vznik hádkám spíše než Božímu budování, které je ve víře. 
Vždyť cílem přikázání je láska z čistého srdce, dobrého svědomí a nepředstírané víry, 
od čehož někteří zbloudili, když se uchýlili k prázdnému tlachání. 
Chtějí být učiteli Zákona, přitom však nechápou ani to, co říkají, ani to, na čem trvají. 
Víme ovšem, že Zákon je dobrý, užívá-li ho někdo náležitě 
a s vědomím toho, že Zákon není uložen spravedlivému, ale nespravedlivým a nepoddaným, bezbožným a hříšníkům, nesvatým a světským lidem, otcovrahům, matkovrahům a vrahům vůbec, 
smilníkům, homosexuálům, obchodníkům s lidmi, lhářům, křivopřísežníkům a čemukoliv jinému, co je v rozporu se zdravým učením 
podle slavného evangelia požehnaného Boha, které mi bylo svěřeno. 
Jsem tedy vděčný tomu, který mě zmocnil, našemu Pánu Ježíši Kristu, že mě považoval za věrného a postavil mě do této služby. 
Předtím jsem byl rouhač, pronásledovatel a trýznitel, ale dostalo se mi milosrdenství, neboť jsem to činil nevědomě a v nevěře. 
Milost našeho Pána se tedy nesmírně rozhojnila spolu s vírou a láskou, která je v Kristu Ježíši. 
To slovo je spolehlivé a hodné úplného přijetí, totiž že Kristus Ježíš přišel na svět, aby spasil hříšníky, z nichž já jsem první. 
Ale proto se mi dostalo milosrdenství, aby Kristus Ježíš na mně jako prvním ukázal veškerou trpělivost pro příklad těm, kdo v něho mají uvěřit k věčnému životu. 
Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému moudrému Bohu buď čest a sláva na věky věků! Amen. 
Toto přikázání ti ukládám, můj synu Timoteji, podle předešlých proroctví o tobě, abys skrze ně bojoval dobrý boj, 
maje víru a dobré svědomí, které někteří odvrhli a ztroskotali ve víře 
(z nichž je Hymeneus a Alexandr, které jsem vydal Satanovi, aby se odnaučili rouhat). 
