﻿Zjevení Janovo.
18.
Potom jsem spatřil jiného anděla, jak sestupuje z nebe: měl velikou moc a země byla ozářena jeho slávou. 
Ten vykřikl mocným hlasem: “Padla, padla ta veliká říše Babylón a stala se příbytkem démonů, vyhnanstvím každého nečistého ducha a vězením každého nečistého a ohavného ptáka! 
Neboť z vína jejího vášnivého smilstva pily všechny národy a králové země s ní smilnili a kupci země zbohatli ze síly jejího hýření.” 
Tehdy jsem uslyšel jiný hlas z nebe, který říkal: “Vyjděte z ní, můj lide, abyste se neúčastnili jejích hříchů a abyste nedostali z jejích ran! 
Neboť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh se rozpomněl na její nepravosti. 
Odplaťte jí tak, jak ona odplácela vám, a dejte jí dvojnásob podle jejích skutků; do kalichu, který namíchala, jí namíchejte dvojnásob. 
Nakolik se chlubila a hýřila, tolik jí dejte muk a nářku. Neboť ve svém srdci říká: ‘Sedím jako královna! Nejsem vdova a nářek nespatřím.’” 
Proto její rány přijdou v jednom dni: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm. Neboť Pán Bůh, který ji soudí, je silný. 
Králové země, kteří s ní smilnili a hýřili, ji budou oplakávat a budou nad ní kvílet, až uvidí dým jejího pálení. 
Pro hrůzu jejích muk zůstanou stát zdálky a budou říkat: “Běda, běda, ty veliké město Babylóne, ty mocné město, že tvé odsouzení přišlo v jedné hodině!” 
I kupci země nad ní budou plakat a truchlit, neboť už nikdo nekoupí jejich zboží: 
náklady zlata, stříbra, drahého kamení a perel; kmentu, purpuru, hedvábí a šarlatu; veškeré vonné dříví, všechno zboží ze slonoviny a všechno zboží z nejvzácnějšího dřeva, mědi, železa i mramoru; 
skořici, voňavky, mast i kadidlo; víno, olej, mouku i pšenici; dobytek, ovce, koně i vozy; a těla i duše lidí. 
“Sklizeň žádostivá tvé duši od tebe odešla, i všechno tučné a zářící od tebe odešlo a už je nikdy nenajdeš!” 
Obchodníci s těmito věcmi, kteří z ní zbohatli, se pro hrůzu z jejích muk zastaví zdaleka a budou plakat, truchlit 
a naříkat: “Běda, běda, veliké město, které jsi bylo oblečeno kmentem, purpurem a šarlatem a pokryto zlatem, drahým kamením a perlami, neboť v jediné hodině bylo zpustošeno tak veliké bohatství!” 
Každý kormidelník i veškeré množství těch, kdo se plaví na lodích, námořníci a všichni, kdo pracují na moři, zůstali stát zdaleka. 
A když viděli dým jejího pálení, začali křičet: “Které bylo podobné tomuto velikému městu?” 
Sypali si prach na hlavu a s pláčem a kvílením křičeli: “Běda, běda pro to veliké město, v němž všichni, kdo měli lodě na moři, zbohatli z jeho nákladnosti; neboť bylo zpustošeno v jediné hodině!” 
Vesel se nad ním, nebe i svatí apoštolové a proroci; neboť Bůh nad ním vynesl váš soud. 
Tehdy jeden silný anděl zvedl balvan veliký jako mlýnský kámen a hodil ho do moře se slovy: “Tak prudce bude svržen Babylón, to veliké město, a už nikdy nebude nalezen. 
Hlas hráčů na harfu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší a žádný řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nenajde a zvuk mlýnského kamene se v tobě už nikdy neozve. 
Světlo lampy se v tobě už nikdy nerozsvítí a hlas ženicha a nevěsty už v tobě nikdo neuslyší, neboť tví kupci byli velmoži země a tvým čarodějnictvím byly svedeny k bludu všechny národy.” 
V něm pak byla nalezena krev proroků a svatých i všech, kdo byli zavražděni na zemi. 
